Počátkem 19. století začaly i v Rakousku, kam patřily v této době i české země, po vzoru Německa, sílit myšlenky zakládat v obcích zájmové spolky, které by dokázaly účinně bojovat s požáry. Vznik prvních německých i českých hasičských spolků na území dnešních Čech je datován do druhé poloviny 19. století (nejstarší německý dobrovolný hasičský sbor v Čechách vznikl v Zákupech v roce 1850, obdobný nejstarší český hasičský sbor potom ve Velvarech v roce 1864). I v Raspenavě se s požáry bojovalo za účasti občanů bez odborných znalostí, kteří se snažili zejména vynášet věci z ohně a hasit požár vodou. Tehdejší obce tvořící dnešní město Raspenava tedy ze společných prostředků (obcí Luh, Lužec, Raspenava) a darů mecenášů i obyčejných lidí pořídily po třech letech jednání a sbírání peněz v roce 1821 požární stříkačku.Tato byla po dohodě obcí umístěna na volném prostranství v Raspenavě, bohužel bez přístřešku a tak dlouho nevydržela. Již v roce 1825 byla proto opět společně všemi třemi obcemi zakoupena moderní hasičská stříkačka, pro kterou byl vybudován i přístřešek poblíž dnešního kostela. Tato stříkačka vykonávala velmi cenné služby v obci i širokém okolí téměř 50 let. Myšlenka vytvořit řádné hasičské sbory stále sílila, tak po pečlivých přípravách vzniklo postupně na území dnešní Raspenavy celkem pět sborů dobrovolných hasičů.
Stručně v datech:
2. prosince 1873 Lužec
- první hasičská zbrojnice tehdejšího sboru stojí na místě dnešní požární zbrojnice poblíž restaurace "Zátiší" (je v nezměněné vnější podobě).
24. července 1884 Ferdinandov
- z první zbrojnice tohoto sboru se do dnešní doby dochovala na křižovatce nad restaurací "U Cimpla" jen věž na sušení hadic (sloužící zároveň jako pozorovatelna).
8. července 1886 Raspenava
- první hasičská zbrojnice stála na křižovatce silnic na Krásný Les a Liberec, objekt zbrojnice byl zničen při leteckém bombardování 6. května 1945.
20. června 1892 Peklo (Karolínino Údolí)
- první zbrojnice stála v Pekle u dnešního kravína, jehož výstavbě musela v roce 1978 ustoupit.
19. června 1893 Luh
- první zbrojnice tohoto sboru stála v areálu mlýna, dnes je využívána jako váha a služebna ostrahy.
Raspenavský sbor dobrovolných hasičů po svém vzniku kromě své odborné činnosti pořádal i veřejné akce. První jeho akcí bylo svěcení hasičské stříkačky a slavnostní slib hasičů za účasti velkého množství občanů, které se uskutečnilo v říjnu téhož roku, kdy byl sbor založen. Prvním velitelem sboru byl obchodník Antonín Hugo Richter. Sbor pořádal různé osvětové akce pro své členy a lidové slavnosti pro občany, aby propagoval svoji činnost a podpořil kulturní dění. Zajímavostí je i skutečnost, že hasiči nacvičili i několik divadelních představení, která odehráli v přírodním divadle pod Vápenným vrchem. Sbor žil svým pravidelným spolkovým životem. Jeho členská základna se pohybovala do roku 1939 mezi 45 až 62 členy. Velkým zásahem do života společnosti a tedy i zdejšího spolku byla 2. světová válka. Mnoho zdejších hasičů narukovalo do německé armády a část se jich z válečné vřavy i zajetí nevrátila. Navíc hasičské sbory byly v celém protektorátu Čechy a Morava po připojení k Říši dnem 1. října 1939 přeorganizovány tak, aby sloužily zejména ochraně obyvatelstva před požáry, nálety a dalšími katastrofami v období války a kulturní a spolková činnost byla prakticky po toto období pozastavena.
Po konci války v souvislosti s poválečným vývojem bylo prakticky nemožné sbor udržet ve funkčním složení a personálně jej stabilizovat. Zároveň se až na drobné střípky nepodařilo dochovat ani dokumenty o činnosti původního sboru dobrovolných hasičů v Raspenavě do 2. světové války, neboť jich byla valná většina zničena při výše zmiňovaném bombardování na samotném konci války.
Prvním velitelem nově utvořeného poválečného hasičského sboru byl zdejší zahradník Josef Pochop. Ke své činnosti hasiči využívali původní zbrojnici zaniklého sboru z Luhu u mlýna, ve které naštěstí byl i dostatek hasičského vybavení včetně požární stříkačky. Prvním zásahem byl požár zemědělské stodoly 22. října 1945 v Raspenavě. První poválečnou velkou společenskou akcí hasičů, které se zúčastnilo na 500 občanů, bylo pořádání slavnosti "kácení máje" v květnu 1946. Sbor byl vybaven nákladním vozidlem RN s plachtou, takže byl schopen účinně zasahovat nejen v Raspenavě ale i v blízkém okolí. Došlo opět i k rozvoji spolkové a kulturní činnosti hasičů, pořádály se různé kulturní akce, hasiči se zúčastňovali obvodních i okresních soutěží, kde sklízeli řadu úspěchů.
V roce 1967 byla opět obnovena činnost hasičského sboru v Lužci, kam přešla i část hasičů ze sboru v Raspenavě. Protože stávající zbrojnice Sboru v Raspenavě již nevyhovovala novým potřebám sboru došlo k přestavbě objektu stodoly u „Tumajerů“ na hasičskou zbrojnici. Tato akce však problémy kvalitního zázemí prakticky jen odložila a tak hasiči jednali s obcí mnoho let o výstavbě nového objektu. Díky velké podpoře tehdejšího předsedy národního výboru pana Jaroslava Hudrlíka se podařilo naplnit letitý sen raspenavských hasičů, tedy zbudovat novou požární zbrojnici, ve které sbor působí dodnes. Zbrojnice byla slavnostně otevřena v roce 1987.
Ve Sboru dobrovolných hasičů Raspenava bylo v devadesátých letech organizováno více než 60 mužů a žen. Stávající generace dobrovolných hasičů v Raspenavě navazuje na tradice svých předchůdců při pomoci spoluobčanům, vlastním spolkovém životě i v podílu na životě v obci. Věřme, že dnešní členská základna, čítající 34 mužů,14 žen a 14 mladých hasičů do 15 let, ponese i nadále nadšení pro hasičské myšlenky po mnoho dalších let.
Přehled velitelů Sboru dobrovolných hasičů Raspenava od roku 1945:
1945 – 1946 Josef Pochop
1947 – 1952 Josef Pokorný
1953 – 1956 Josef Pochop
1957 – 1958 Jiří Pavlíček
1959 – 1971 Josef Pokorný
1972 – 1987 Jaroslav Jesinek
1988 – Jaromír Hanzl
Přehled starostů Sboru dobrovolných hasičů Raspenava od roku 1945:
Šikl Ludvík, Bruk Karel, Vaščuk Josef, Trakal Ladislav, Hanzl Josef st.